Čemu věříme

Co učíme

Vyznání víry sboru BJB v Kroměříži

BIBLE

Věříme, že celá Bible je inspirovaným Božím slovem a že Boží muži byli „vedeni Duchem svatým“ k napsání každého slova Písma.  Bible je tedy v původních spisech bez jakýchkoliv chyb.  Bůh Bibli nadpřirozeným způsobem zachoval a teď je nám jedinou a absolutní autoritou ve víře a v životě a slouží k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti (2 Tm 3,16-17; 2 Pt 1,20-21).  Bible je absolutně pravdivá, spolehlivá a důvěryhodná.  Věříme, že Bible (Boží slovo) má být vykládáno doslovně s pravidly gramatiky v jeho historickém kontextu, což vede k doslovnému výkladu stvoření za 6 dní v Genesis (Gn 1,1-31).  Věříme, že existuje jen jeden správný význam Písma, který však může být aplikován mnohými způsoby. 

BŮH (Trojice)

Věříme v jediného Boha (Dt 6,4), který existuje ve třech osobách (Otec, Syn a Duch svatý) (Mt 3,16-17; 28,19; J 1,1.14; 10,30; Sk 5,3n; 2 K 13,14).  Každá z osob Trojice je plně Bohem, má všechny Boží vlastnosti i Boží podstatu a plně si zasluhuje naše uctívání a službu.

BŮH (Otec)

Věříme, že Bůh Otec je první osobou Trojice, že je věčný, neměnný, všemocný, vševědoucí, plný lásky a moudrosti, dokonale spravedlivý a svatý.  Věříme, že je svrchovaným vládcem vesmíru a udržuje ho při životě.  Je Otcem našeho Pána Ježíše Krista a Otcem všech opravdu věřících lidí (Gn 1,1-31; Ef 4,6; J 1,12-13; 5,19-21; 17,1-5; Iz 40,21-28; 43,10-13; 46,8-11; Ř 8,14-16).

BŮH (Syn)

Věříme, že Ježíš Kristus je druhou osobou Trojice a má stejné božské vlastnosti jako Otec.  Otec stvořil všechno skrze Jeho Syna, Ježíš Kristus (J 1,1-3).  Je to jediný Boží Syn, který se stal tělem (J 1,14.18; 3,16), aby lidem ukázal Boha (L 1,10-35; F 2,5-8; K 2,3.9), aby naplnil proroctví a stal se zachráncem a spasitelem ztraceného světa (Mk 10,45; Sk 2,22-24; 4,12; Ř 3,21-28).  Když se Ježíš stal člověkem, nepřestal být Bohem, a proto je navěky člověkem a Bohem zároveň v jedné osobě (J 1,1.14.29; 10,30-38). 

Ježíš byl zázračné počat z moci Ducha svatého a narodil se panně Marii (Mt 1,18-25).  Poté žil dokonalý život bez hříchu a zemřel na kříži jako zástupná, vše přikrývající oběť za všechny hříchy všech lidí v dějinách (Ř 3,25-26; Žd 10,5-14; 1 P 2,24; 3,18).  Byl pohřben, vstal z mrtvých v těle a v tomto oslaveném těle vystoupil do nebe (L 23-24; Sk 1,9-11).  Tam sedí po pravici Boha Otce a vykonává přímluvnou službu (Žd 1,3; Ř 8,34; 1 J 2,1).  Ježíš se vrátí v těle a všichni lidé jej uvidí.  Poté ukončí lidské dějiny a dovrší Boží plán tím, že vykoná soud a nastolí své tisícileté království, po kterém přijde věčnost (1 Te 4,13-18; F 3,20-21; Žd 9,28; Mt 24,44; Zj 19,11-21; Zj 21-22). Na základě Jeho díla na kříži je věřící hříšník osvobozen od trestu a moci hříchu (Ř 8,1-4). 

BŮH (Duch svatý)

Věříme, že Duch svatý je třetí osoba Trojice a má stejné božské vlastnosti jako Otec a Syn (Sk 5,3n).  Duch svatý byl činný při stvoření a je činný také při spasení člověka (Gn 1,2; J 3,5-7).  Věříme, že přišel do světa zvláštním způsobem na den letnic, aby oslavil Krista a umožnil lidem přijmout dar spasení v Kristu (Sk 2).  Je to především Duch svatý, kdo usvědčuje lidi z hříchu a obnovuje je(J 16,3.7-15).  Duch svatý vstupuje do života člověka ve chvíli spasení a křtem jej uvádí do těla Kristova (jeho církve) (1 K 12,13).  Poté přebývá v každém věřícím a zapečeťuje jej až do dne vykoupení (1 K 6,19; Ef 1,13-14; 4,30).  Duch svatý naplňuje (vede a ovládá) ty věřící, kteří se mu vydávají.  Znovuzrození z Ducha svatého se projevuje nesením ovoce Ducha (G 5,16-17.22-23; Ř 8,5-13). Duch svatý učí věřící a zmocňuje je k plnosti života v Kristu mimo područí hříchu (J 16,13; 1 K 2,9-14).  Také věříme, že Duch svatý dává věřícím lidem duchovní dary, které slouží církvi k tomu, aby rostla ve svatosti ve shodě s učením Písma (1 Pt 4,10-11; Ř 12,3-8). 

ČLOVĚK

Věříme, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu (Gn 1,26-27).  Bůh člověka přímo stvořil a ten proto nevznikl procesem evoluce (Gn 2,7.18-23).  Člověk byl stvořen bez hříchu, aby Bohu vzdával slávu, uctíval ho, sloužil mu a měl s ním společenství (Ko 2,16).  Lidé propadli hříchu skutkem neposlušnosti vůči Bohu, čímž si způsobili fyzickou i duchovní smrt, která je oddělila od Boha (Gn 3).  Lidská přirozenost je tedy úplně zkažená a člověk je naprosto ztracen, je „mrtvý ve svém hříchu a nepravosti“ (Ř 3,9-19.23; 6,23; Ef 2,1-3).  Člověk není sám o sobě žádným způsobem schopný napravit svůj vztah s Bohem (Ř 5, 6-8,12.18-19).  Každý se rodí hříšný a je oddělen od Boha a zaslouží si Boží soud a smrt, a proto potřebuje spasení. 

SPASENÍ

Věříme, že Ježíš je jediná cesta k Bohu (J 14,6), že krev Ježíše Krista prolitá na kříži je jediným základem pro odpuštění hříchů a pro spasení, které je tak darem Boží milosti (Ef 1,7; Žd 9,22; 2 K 5,21; Ef 2,8-10).  Spasení je následováno obnovující službou Ducha svatého a člověk ho nemůže dosáhnout na základě svých vlastních skutků nebo zásluh (G 2:16; Ef 2,8-9).  Věříme, že se Bůh  před založením světa milostivě rozhodl spasit věřící a zapsat jejich jména do knihy života (Ef 1,4; Sk 13,48; Zj 17,8).  Jeho vyvolení tedy nezávisí na rozhodnutí lidí, ale na jeho milosti a lásce (J 6,37-40; Ef 2,5.8; Dt 7,6-8).  Každý, který odmítne Ježíše Krista bude stát před Bohem zodpovědný za svůj hřích a za odmítnutí jeho daru spasení (Ez 18,23.32; J 3,18-19; 5,40; 2 Te 2,10-12).  Spasení může náležet jen člověku, který svou víru založí na dokonaném díle Ježíše Krista (1 K 15,3-4; Ř 10,9-10).  Pokání je činem, kdy se člověk odvrátí od svého hříchu k Bohu, a je také nezbytnou součástí života víry (L 24,47; Sk 2,38; 26,20).  „Evangelium je Boží mocí ke spasení pro každého, kdo věří“ a ti, kdo Ježíše vírou přijmou, jsou znovuzrozeni a jejich hříchy jsou jim odpuštěny (Ř 1,16; J 1,12-13; 3,1-7.16; Ř 10,9-10; 1 Pt 1,3-5).  Stávají se dětmi Božími, jsou nová stvoření v Kristu a „jsou Duchem svatým zapečetěni až do dne vykoupení“ tím, že jim Duch svatý dodává Boží sílu (J 1,12; 2 K 5,17; Ef 1,13-14; Ř 8,14-17.31-39; J 10,27-29; 1 J 5,13).  Každý věřící má žít život v poslušnosti, v oddělení od hříchu a v oddělení pro Ježíše Krista (2 K 6,14-7,1; Ř 12,1-2; Žd 12,1-2).  Věřící mají chodit Duchem (G 5,16-25). 

MANŽELSTVÍ

Věříme, že manželství má uzavírat muž se ženou. Bůh stanovil tuto instituci, aby si manželé mohli vzájemně pomáhat a společně duchovně růst, aby zabránil nemorálnostem a zajistil růst lidské populace. Jakýkoliv sexuální vztah mimo manželství je nemorální. Písmo učí, že křesťané mají uzavírat manželství pouze s věřícími lidmi. Křesťanské manželství je obrazem vztahu Krista a církve. (Gn 1,28; 2,18.24; Mal 2,14-16; Mt 5,27-28, 19,5-6; Ř 1,18-32; 1K 7,2.9.39; Ef 5,21-32)

ANDĚLÉ

Věříme, že Bůh stvořil anděly, kteří ale nesmí být uctíváni.  Byli stvořeni, aby sloužili a uctívali Boha (Gn 1,1; Iz 6,1-3).  Bůh je vždy používá k tomu, aby konali jeho vůli (Žd 1,6-7.14).

Věříme, že Satan je původcem zla a že je existující duchovní bytostí, nejen zosobněním zla (Gn 3,1-5; Iz 14,12-17; Ez 28,11-19).  Satan je padlý anděl, který má z Božího svrchovaného povolení dočasně moc nad světem (Is 14,12-17; Ez 28,11-19; Jób 1-2; 1 J 5,19).  Byl úplně poražen na kříži ale vykonání soudu nad ním bylo odloženo až po uplynutí tisíciletého království, kdy bude svržen do ohnivého jezera (Zj 20,1-3.7-10).  Do té doby bude Satan oklamávat svět a snažit se zde na zemi vybudovat své království.  Tím se rouhá proti Bohu a také pokouší, obviňuje, napadá a ničí křesťany (2 K 11,14; 1 Tm 3,6; 1 Pt 5,8-9; Zj 12,9).  Věřící člověk se mu může postavit svou vírou a spolehnutím se na moc Ducha svatého (Jk 4,7; 1 J 4,4). 

CÍRKEV

Věříme, že církev je Kristovým tělem a On je její hlavou (Ef 1,22; Ko 1,18).  Církev začala na den Letnic, není totožná s Izraelem a je budována Ježíšem Kristem (Sk 2; 1 K 10,32; Mt 16,18).  Členy církve jsou lidé opravdově znovuzrození vírou v Ježíše Krista, kteří jsou pokřtěni Duchem do těla Kristova (1 K 12,12-27).  Sbor je viditelným vyjádřením Kristova těla na konkrétním místě.  Protože všechny části těla Kristova jsou v Kristu sjednoceny jedním Duchem, měli by křesťané žít v lásce, pokoji a jednotě (Ef 4,1-16; J 17).  Účelem církve je prezentovat Krista ztraceným lidem, činit učedníky, shromažďovat se za účelem povzbuzení a přípravy k službě a oslavovat Boha zde na Zemi. (Mt 28,18-20; Sk 1,8; Ef 4,12-16; Ko 1,24-29; Ef 3,21).

Vedení/vedoucími v místních sborech musí být muži, kteří jsou bezúhonní a vyhovují každé kvalifikaci v 1 Tm 3,1-7 a Tt 1,5-9.  Na druhou stranu je každý věřící povolán k službě. (Ef 4,12; 1 K 15,58). 

OBŘADY / SVÁTOSTI

Věříme, že Písmo uznává jen dva církevní obřady (svátosti) a to jsou křest vodou a večeře Páně.  Křest ponořením do vody je skutkem poslušnosti, který následuje spasení a symbolizuje smrt hříchu, pohřbení starého života a zmrtvýchvstání k novému životu (Mt 28,19; Sk 2,38; 8,36-39; 10,47-48; Ř 6,3-4). 

Večeře Páně zvěstuje smrt Páně, dokud on nepřijde.  Večeře Páně symbolicky připomíná jeho smrt a smírčí oběť za hřích.  Chléb a kalich jen symbolizují tělo a krev Krista.  Věřící má zkoumat sám sebe, než přijme večeři Páně, aby ji nepřijal nehodně (1 K 11,23-32; L 22,19-20). 

BUDOUCÍ VĚCI

Věříme, že nejbližší prorokovanou událostí bude vytržení církve, kdy se Ježíš Kristus vrátí z nebe, aby k sobě přivedl všechny křesťany, kteří žili v době existence církve. (1 Te 4,13-18; 5,9-11; J 14,1-3; Tt 2,11-14; 1 K 15,51-53; Fil 3,20-21; Jer 30,7; Zj 3,10).  Po vytržení církve bude následovat sedm let velkého utrpení, kdy se naplní Dan 9,24-27.  Tehdy také, jak je psáno v Zj 6,1-19,21, bude očištěn Izrael a celý svět bude zkoušen a Boží hněv bude vylit pro hřích a nepravost (Jer 30,7; Dan 9,27; Zj 16; Mt 24; Zj 3,10). 

Věříme, že Ježíš Kristus se na konci velkého utrpení viditelně a jasně vrátí na Zem právě tak, jako vystoupil do nebe.  Poté v moci a slávě vykoná soud a nastolí tisícileté království, kdy bude na Zemi spravedlivě a pokojně vládnout po tisíc let a naplní tak Boží smlouvu s Izraelem (Sk 1,8-11; Zj 19,11-21; Ez 37,21-28; Iz 11,9; Zj 20,1-6; Ez 36,22-32).

Věříme, že po tisíci letech vlády Ježíše Krista zde na Zemi přijde soud nad Satanem, který bude svržen do ohnivého jezera.  Nastane soud před velkým bílým trůnem a nevěřící lidé budou vzkříšeni v těle.  Bude stvořeno nové nebe a nová Země a nastane věčnost (Zj 20-22; 2 Pt 3,1-14). 

VĚČNOST

Věříme, že okamžikem smrti každý věřící člověk ihned vědomě vstupuje do Boží přítomnosti a očekává vzkříšení těla a oslavení těla při návratu Ježíše (2 K 5,6-8; 1 K 15,12-58; L 23,39-43; 1 Te 4,13-18).  Věřící lidé tak budou prožívat věčný život s Bohem – věčné společenství s Bohem naplněné uctíváním a službou (J 3,16; Zj 21-22). 

Věříme, že každý nevěřící člověk v momentě smrti ihned a vědomě vstupuje do oddělení od Boha a očekává vzkříšení těla k věčnému soudu, odsouzení a trestu.  (L 16,19-31; J 3,18.36; Zj 20,5.11-15; 2 Te 1,5-10). 

 

 

Jste zde: Úvod O nás Čemu věříme